Polyfenoly: Tichá řeč rostlin, které se miliony let učily přežít
Představte si les, ve kterém je naprosté ticho.
Žádné hlasy. Žádné oči. Žádné nohy, které by mohly utéct před nebezpečím.
Přesto zde každý den probíhá neuvěřitelně složitý boj o přežití.
Slunce pálí, vítr láme větve, přichází sucho, déšť, mráz, plísně i hmyz. Rostliny se nemohou schovat ani přestěhovat jinam. Přesto na Zemi rostou už stovky milionů let.
Jak je to možné?
Vyvinuly si vlastní chemickou výbavu. Místo svalů mají molekuly. Místo štítů využívají přírodní ochranné látky. A mezi ty nejpozoruhodnější patří právě polyfenoly.
Možná jste o nich slyšeli v souvislosti s borůvkami, zeleným čajem, kvalitním kakaem nebo červeným vínem. Ve skutečnosti jsou ale mnohem víc než jen známé antioxidanty. Jsou výsledkem milionů let evoluce a součástí důmyslných mechanismů, kterými se rostliny přizpůsobují okolnímu světu.
Co jsou vlastně polyfenoly?
Z chemického pohledu tvoří polyfenoly rozsáhlou skupinu více než 8 000 přírodních sloučenin, které jsou typické především pro rostlinnou říši.
Ale to je jen definice.
Mnohem zajímavější je, proč vlastně vznikly.
Rostliny polyfenoly nevytvářejí kvůli člověku. Nejsou to látky, které by příroda připravila speciálně pro naše zdraví. Rostliny si je začaly vytvářet dávno předtím, než se na Zemi objevil první člověk.
Jsou součástí jejich vlastního života a obranných mechanismů.
Pomáhají rostlinám reagovat na ultrafialové záření, napadení mikroorganismy, hmyz i další nepříznivé vlivy prostředí. Podílejí se také na jejich zbarvení, vůni, chuti a komunikaci s okolím.
Když dnes jíme ovoce, zeleninu, bylinky nebo další rostlinné potraviny, setkáváme se s chemickou výbavou, kterou si příroda zdokonalovala po miliony let.
Když se náročné podmínky proměňují v sílu
Množství a zastoupení polyfenolů není u všech rostlin stejné. Liší se podle druhu, odrůdy, stupně zralosti i prostředí, ve kterém rostlina vyrůstá.
Náročné podmínky mohou u mnoha rostlin podpořit tvorbu některých ochranných látek.
Rostlina na podobné podmínky reaguje změnami svého vnitřního chemického prostředí. Právě proto nás tolik zajímají například tmavé lesní plody, čajové lístky nebo kůra francouzské přímořské borovice, z níž se získává standardizovaný extrakt Pycnogenol®.
Je to krásná ukázka toho, jak příroda dokáže proměnit náročné podmínky ve svou vlastní výbavu pro přežití.
Barvy, vůně i chuť mají společného jmenovatele
Polyfenoly nejsou jen neviditelné molekuly ukryté uvnitř rostlin.
Jsou všude kolem nás.
Právě jim borůvky a aronie vděčí za své tmavé zbarvení. Granátové jablko za hlubokou červeň. Zelený čaj za jemnou svíravost. Káva a kvalitní kakao za část své charakteristické hořkosti.
Jednotlivé skupiny polyfenolů mají různá jména i vlastnosti:
Flavonoidy tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu rostlinných látek, do níž patří také řada výše zmíněných sloučenin.
Kdyby polyfenoly z přírody zmizely, svět by byl nejen méně odolný, ale také mnohem méně barevný, voňavý a chuťově pestrý.
Co se děje, když polyfenoly sníme?
Dříve se o polyfenolech mluvilo především v souvislosti s jejich antioxidačními vlastnostmi. Dnes víme, že jejich cesta lidským organismem je mnohem složitější a zajímavější.
Některé polyfenoly se vstřebávají již v tenkém střevě. Významná část však pokračuje až do střeva tlustého. Záleží přitom na konkrétním druhu polyfenolu, jeho chemické struktuře, podobě potraviny i na dalších okolnostech.
V tlustém střevě se do jejich přeměny zapojuje střevní mikrobiota – rozsáhlé společenství mikroorganismů, které je součástí našeho trávicího systému.
Střevní bakterie dokážou některé složité rostlinné molekuly rozkládat na menší metabolity. Část z nich se následně vstřebává a organismus je může dále zpracovávat.
Vzniká tak pozoruhodná spolupráce mezi rostlinnou potravou, střevní mikrobiotou a lidským organismem. Současný výzkum se proto nezaměřuje pouze na to, kolik polyfenolů určitá potravina obsahuje, ale také na jejich biologickou dostupnost, vzájemné působení a způsob, jakým je naše tělo přeměňuje.
Jeden hrdina nestačí
Často se mluví o jednom konkrétním polyfenolu.
Jenže příroda téměř nikdy nestaví na jediné molekule.
Představte si symfonický orchestr.
Jeden houslista může zahrát nádhernou melodii. Skutečná hloubka však vzniká teprve ve chvíli, kdy se přidají další nástroje.
Podobně je to i s polyfenoly.
Jednotlivé rostliny vytvářejí odlišné skupiny těchto látek. Borůvka nabízí jiné spektrum než hroznové víno, zelený čaj, granátové jablko nebo rakytník.
Proto má v jídelníčku takový význam pestrost. Různé barvy ovoce, zeleniny, bylin a dalších rostlinných potravin zpravidla znamenají také různé zastoupení přírodních rostlinných látek.
Nejde tedy jen o množství. Důležitá je také rozmanitost.
Od pestré stravy k promyšlené kombinaci
Nejpřirozenější cestou k polyfenolům zůstává pestrá a vyvážená strava.
Každý z těchto zdrojů přináší trochu jinou kombinaci rostlinných látek. Neexistuje proto jediný druh ovoce ani jeden polyfenol, který by mohl zastoupit všechnu ostatní pestrost přírody.
Ne vždy se nám ale daří zařadit do jídelníčku tolik různých rostlinných zdrojů, kolik bychom si přáli. Právě zde může mít své místo pečlivě sestavená kombinace s přesně definovaným obsahem polyfenolů.
BERRY: patnáct přírodních zdrojů v jedné denní porci
Na myšlence rostlinné rozmanitosti stojí také funkční gel BERRY.
Nesoustředí se na jednu módní nebo izolovanou látku. Propojuje patnáct přírodních zdrojů s odlišným zastoupením rostlinných sloučenin.
V jeho receptuře se setkávají tmavé bobuloviny, hrozny, zelený čaj i další rostlinné extrakty. Každý z těchto zdrojů přináší trochu jinou část výsledného spektra – od anthokyanů a flavonoidů přes katechiny až po proanthokyanidiny a resveratrol.
Prohlédnout BERRYBERRY propojuje těchto patnáct přírodních zdrojů:
- Açaí
- Aloe vera
- Aronie
- Borůvky
- Ostružiny
- Brusinky
- Hrozny
- Granátové jablko
- Zelený čaj
- Maliny
- Bezinky
- Švestky
- Rooibos
- Rakytník
- Hroznová jádra s OPC
Právě přesně stanovený obsah polyfenolů je důležitý. U běžného ovoce se jejich množství přirozeně mění podle odrůdy, zralosti, podmínek pěstování i způsobu skladování. U BERRY je množství polyfenolů v denní porci přesně definováno.
BERRY tak představuje praktický způsob, jak do každodenního režimu zařadit širokou kombinaci ovoce, lesních plodů a rostlinných extraktů v jednom gelovém sáčku.
Nenahrazuje samozřejmě pestrou stravu, čerstvé ovoce ani zeleninu. Nabízí však něco, co se v běžném jídelníčku neskládá vždy snadno: patnáct různých přírodních zdrojů a garantované množství polyfenolů v jedné denní porci.
Osobně mám BERRY ráda právě pro tuto pestrost. Není postavený na příslibu jediné zázračné látky, ale na myšlence, která je nám v Berry Prague blízká dlouhodobě – že jednotlivé přírodní složky mají smysl v promyšlených souvislostech.
Jiná cesta: přesně standardizované extrakty
Vedle široké rozmanitosti přírodních zdrojů existuje ještě druhý přístup.
Tím jsou standardizované extrakty, jejichž složení a obsah charakteristických látek jsou přesně definovány.
Jedním z nejznámějších je Pycnogenol® – standardizovaný extrakt z kůry francouzské přímořské borovice. Dalším příkladem je vysoce čistý resveratrol, který lze získávat například z křídlatky japonské.
Standardizace pomáhá zajistit, aby jednotlivé výrobní šarže obsahovaly srovnatelné množství sledovaných látek. To je důležité nejen při výrobě, ale také ve vědeckém výzkumu.
PULZ
Na této filozofii stojí funkční gel PULZ. Spojuje Pycnogenol®, resveratrol, vitamin E, thiamin a folát v jedné přesně sestavené receptuře.
Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Thiamin podporuje normální energetický metabolismus a normální činnost nervové soustavy. Folát přispívá k normální psychické činnosti a ke snížení míry únavy a vyčerpání.
Prohlédnout PULZZatímco BERRY staví především na široké rozmanitosti patnácti rostlinných zdrojů, PULZ představuje cílenější spojení několika přesně definovaných složek.
Nejde o dvě konkurenční myšlenky. Jsou to dva různé způsoby, jak přistupovat k přírodním bioaktivním látkám: jednou prostřednictvím rozmanitosti, podruhé pomocí standardizace.
Příroda nepracuje v izolovaných látkách
Čím více polyfenoly poznáváme, tím zřetelněji vidíme, že jejich příběh není jednoduchý.
Proto bychom se na polyfenoly neměli dívat jako na další módní látku, kterou stačí přidat do jídelníčku v co nejvyšším množství.
Jejich skutečný půvab spočívá v rozmanitosti a souvislostech.
Závěrem
Když dnes mluvíme o polyfenolech, nemluvíme jen o rozsáhlé skupině přírodních sloučenin.
Mluvíme o příběhu, který začal dávno před vznikem člověka.
O příběhu rostlin, které se po miliony let učily přežít v proměnlivém světě. Každá bouře, každý slunečný den i každé období sucha byly součástí této dlouhé evoluční cesty.
A možná právě proto jsou polyfenoly tak fascinující.
Příroda je nevytvořila pro nás. Jsou součástí její vlastní chemické řeči, odolnosti a rozmanitosti.
Když dnes jíme pestré ovoce a zeleninu, pijeme kvalitní zelený čaj nebo zařadíme promyšlenou kombinaci rostlinných zdrojů, využíváme malou část této dávné evoluční zkušenosti.
Nejde přitom o hledání jedné zázračné látky.
Mnohem důležitější je pestrost, pravidelnost a dlouhodobá péče o to, co svému tělu každý den dáváme.
A možná právě v tom spočívá skutečné kouzlo polyfenolů.
Odborné zdroje a další čtení
- Pandey K. B., Rizvi S. I.: Plant Polyphenols as Dietary Antioxidants in Human Health and Disease . Oxidative Medicine and Cellular Longevity, 2009.
- Cardona F. et al.: Benefits of Polyphenols on Gut Microbiota and Implications in Human Health . The Journal of Nutritional Biochemistry, 2013.
- Plamada D., Vodnar D. C.: Polyphenols–Gut Microbiota Interrelationship: A Transition to a New Generation of Prebiotics . Nutrients, 2022.
- Cory H. et al.: The Role of Polyphenols in Human Health and Food Systems: A Mini-Review . Frontiers in Nutrition, 2018.